Najít smysl v tom, co děláme, mít příjemný pocit ze sebe sama, zkrátka být spokojený ve svém životě a tím pádem i ve svém těle. Přesně to stojí za japonským výrazem ikigai – vyladit si svůj život ke spokojenosti a naplnění. Zde je návod…
V japonštině znamená slovo „iki“ život a slovo „kai“ smysl. Spojením vznikl výraz „ikigai“ čili smysl života. Jde o hledání smysluplného – nebo také "vědomého" - směru ve svém životě. Či přímo jeho pravého smyslu. Cílem je dosažení pocitu spokojenosti v podobě naplnění našeho života. Pro mnohé Japonce znamená ikigai doslova "TO" kvůli čemu se ráno budí a večer usínají.
Ikigai by bylo možné popsat jako prolnutí čtyř klíčových hodnot. Jeden z přístupů mluví o propojení následujících:
1. toho, co milujeme,
2. toho, v čem jsme výjimeční, v čem se nám daří,
3. toho, co nás uživí, ale také
4. toho, co potřebuje svět.
Ve středu těchto čtyř okruhů – v místě, kde se překrývají, leží „ikigai“ – náš osobní smysl života. A jak k němu dojít? Je to jednoduché a složité zároveň. Stačí se zamyslet nad zmíněnými čtyřmi hodnotami ve smyslu, zda je upřímně naplňujeme či je potřeba nějakou/ všechny z nich o něco málo/ zcela změnit:
Otázka číslo jedna – děláte v životě věci, které vám činí radost? Ve kterých pociťujete vášeň a nadšení? Vzpomeňte si na své dětství, jsou v něm odpovědi třeba i na tuto otázku. Vždy se můžete vrátit k tomu, co vás tehdy srdečně naplňovalo.
Otázka číslo dva – zaměřujeme se skutečně na to, v čem jsme výjimeční nebo se trápíme v roli oběti a nejsme schopni přijmout zodpovědnost za to, co se děje? Nemusíme být ve všem nejlepší, stačí, když pro to v dané situaci uděláme maximum.
Otázka tři – najděme si to, co nás baví a zároveň uživí. Jednoduše se to řekne, zato hůř provádí, ale berte to tak, že každá – i špatná – zkušenost je navigací k dobrému cíli. Dnešní svět umožňuje spoustu druhů činností, které nás mohou bavit a zároveň živit. Zkoušejte to a neztrácejte naději!
Otázka čtyři – dáváte tím, co děláte nějaký přínos tomuto světu? Každý má v sobě pravděpodobně potřebu toho, že zde po sobě chce něco zanechat. Že chce něco změnit či ovlivnit. Nemusí to být viditelné a nemusí to být megalomanské, stačí drobnosti a následný dobrý pocit.
A právě o pocitu celé ikigai je. Jde o to, abychom v sobě našli pocit uspokojení ze svého života. Často potřebujeme někoho k sobě, aby nám otevřel oči, často potřebujeme vystoupit ze své komfortní zóny, zažít něco výjimečného, extrémního, nového. Udělejte si čas na přemýšlení, zda skutečně ikigai žijete či co je potřeba ve vašem životě změnit, abychom se ikigai alespoň přiblížili. Vycestujte někam, kde vám svět pootočí zrcadlo sebe sama. Jedině tak pochopíme, co život nabízí a že jsou jeho limity nepředvídatelné a nekonečné…