S přibývajícím věkem se lidské tělo začíná měnit. Hustota kostí se snižuje, svaly ochabují a další tělesné funkce se začínají zpomalovat. Jak tomu předejít či jak takové změny co nejvíce oddálit? Zaměříme se na výživu, která dokáže divy. Nejen co do energie a dobré nálady, ale i co do prevence řady zdravotních problémů. Vhodné a zdravé jídlo zkrátka léčí.
Průměrný věk se zvyšuje, což vypovídá nejen o měnícím se životním stylu společnosti, ale také o vývoji západní medicíny a současně inklinaci k východní. Organizace spojených národů uvádí, že podíl celosvětové populace starší 65 let se zvýšil z šesti procent v roce 1990 na devět procent v roce 2019. Odhaduje se, že v roce 2050 bude na světě 1,5 miliardy lidí starších 65ti let.
Chce to vápník
Úbytek hustoty kostí je jedním z největších problémů přibývajícího věku. Jak naše kosti slábnou, stávají se náchylnějšími ke zlomeninám, dalším zraněním a nemocem souvisejícími s kostmi. A není pochyb o tom, že rekonvalescence s přibývajícím věkem trvá déle než u mladých lidí. Nezapomeňte tedy své tělo dostatečně vyživovat vápníkem, protože si jej bohužel nedokáže vyrobit samo. Mezinárodní institut medicíny ve svých doporučeních uvádí, že ženy starší 51 let by měly přijímat asi 1200 mg a muži 1000 mg vápníku denně. Ideální způsob je skrz jídlo (mléčné výrobky, zelená listová zelenina), lze samozřejmě využít i doplňků stravy, ale jejich podobu a intenzitu vždy raději konzultujte se svým lékařem.
Bílkoviny a kolagen
Další zásadní látkou jsou bílkoviny. Lidské tělo má po většinu svého života asi 30% bílkovinné tkáně, ale ve věku kolem 70ti let se tento podíl snižuje na 20%, i méně. Stejný důraz na příjem bílkovin v mládí by tedy měl být kladen i ve stáří. Obecně platí, že starší lidé potřebují denně asi 1-1,2 gramů bílkovin na kilogram své tělesné hmotnosti. Mezi zdroje bílkovin v potravinách patří zejména maso, mléčné výrobky, ryby a jiné mořské plody, ale i vejce, ořechy a luštěniny. Mezi bílkovinami nesmí chybět kolagen – základní stavební hmota pojivových tkání. Ten pomáhá při bolestech kloubů, které se s přibývajícím věkem objevují stále častěji.
Ochranné antioxidanty
Součástí stárnutí je tak zvaný oxidační stres – nerovnováha mezi tvorbou reaktivního kyslíku = volných radikálů, který vzniká jako vedlejší produkt okysličování a látkové výměny, a schopností organismu rychle odbourávat a detoxikovat reaktivní meziprodukty. Oxidační stres tak může poškozovat buňky, bílkoviny a DNA, což zrychluje proces stárnutí. S oxidačním stresem ale dokáží velmi účinně bojovat antioxidanty. Ty totiž umí chránit buňky před volnými radikály a tedy před celou řadou onemocnění jako jsou např. srdeční choroby. Antioxidanty se naštěstí nacházejí v celé řadě potravin, zejména v čerstvém ovoci a zelenině. Konkrétně se uvádí, že vysoký obsah antioxidantů má řeřicha, borůvky, papája a brukvovitá zelenina (brokolice, květák, zelí, kapusta). Raději než doplňky stravy s antioxidanty volte čerstvé ovoce a zeleninu.
Nutné déčko
Vitamín D plní v lidském těle řadu funkcí, včetně regulaci množství vápníku a fosfátů, což pomáhá udržovat zdravé kosti, dásně a zuby a k tomu posiluje naší imunitu. Oddaluje i tendenci ke křehkosti těla. Odborníci doporučují seniorům přibližně 600 až 800 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu D. Mezi ideální zdroje vitamínu D patří tučné ryby, vaječný žloutek, máslo, sýr a samozřejmě hlavně sluneční světlo. Pokud se ale obáváte, že se vám nepodaří dosáhnout minimální doporučené denní dávky, můžete vyzkoušet také doplňky stravy s vitamínem D.
Stárnutí s sebou přináší své vlastní výzvy, ale to neznamená, že nemůžeme zajistit, aby naše tělo tento úkol dobře zvládlo. Výše uvedené živiny jsou vodítkem k tomu, co stárnoucí tělo obecně potřebuje. Soustřeďme se zejména na pestrou stravu a to vždy s ohledem na věk, ve kterém se nacházíme. Takže na kvalitním jídle nešetřete, je to ta nejlepší investice do zdraví, kterou můžete udělat.
