Naši předci - zejména v paleolitické době - se zabývali sběrem plodin a lovem zvěře, ale bohužel se též objevovala období hladu. Půst navozuje katabolický stav bez vyvolání zánětu, což je zjevná metabolická adaptace během půstu. Tělo se snáze zbavuje metabolického odpadu a toxických látek, odstraňuje rozpadlé a dysfunkční buňky a posiluje se regenerace.
Na rozdíl od dlouhodobého omezení kalorií, ve kterém máte hlad každý den, provádění časově ohraničeného sníženého příjmu kalorií - nebo jídla v určený den v týdnu - umožňuje zdraví prospěšné účinky, které se projevují u zvířat i lidí.
Půst snižuje váhu
Půst vede ke snižování váhy nejen poklesem kalorického příjmu, ale také vzestupem hormonů a neuropřenašeče noradrenalinu, který podporuje spalování tuku. Ženy v paleolitickém období měly 10-20% vnitřního tuku, muži 10%. Podle studie z roku 2014 s krátkodobým omezením kalorií klesá hmotnost až o 8% během 24 týdnů. Jednak se snižují překážky v hubnutí: zvýšený inzulin po každém jídle a nevhodný kalorický příjem, jednak zvýšený růstový hormon a stresové hormony podporují metabolismus. Další podmínkou je pohyb. Silový trénink je v souladu s genetickým vývojem a adaptací na potřebu přežít zcela nutný.
Snížení rizika cukrovky
Inzulin se během omezeného příjmu kalorií snižuje až o 30% a krevní cukr o 6%, a studie ukazují snížení komplikací jako poškození ledvin. Zvýšením citlivosti na inzulin a stabilní hladina krevního cukru je důsledek snížení sacharidů, přepnutím na metabolismus se spalováním tuků a na tvorbu ketonových látek. Ty jsou preferovaným zdrojem energie a signálními molekulami.
Proti rakovině
Studie také ukazují, jak snížení kalorické hodnoty jídla snižuje poškození způsobené chemoterapií. Krátký půst snižuje marker IGF-1, který podporuje nádorová onemocnění. Průzkum zjistil u dočasně sníženého příjmu kalorií protirakovinné působeni a opravu poškozené DNA. Půst vede ke zvýšení účinků chemoterapie a ozařování u nádoru prsu, tlustého střeva, plic, jater slinivky, mozku…Vyšší BMI je spojeno s rizikem rakoviny štítné žlázy, prsu, tlustého střeva, dělohy. Studie zkoumající omezení kalorií také ukázaly na nižší riziko rakoviny. V některých studiích snížilo omezení kalorií o 25% riziko rakoviny. Časově omezený půst tři až čtyři dny či půst obden po dobu jednoho až tří týdnů snížily riziko rakoviny o 50 až 75%.
Nemoci srdce a cév
Půst snižuje markery srdečního onemocnění jako triglyceridy, krevní tlak, krevní cukr, a zánět, přičemž harmonizuje hladinu lipidů. V analýze kvalitních studií z roku 2016 s hodnocením metabolických účinků (triglyceridy, tělesná hmotnost či klinické hodnocení zdravotního stavu jako jsou cukrovka a nemoci srdce a cév) se v pěti studiích zlepšil zdravotní stav a snížilo riziko srdečně-cévních nemocí a cukrovky během sníženého příjmu kalorií.
Mozek
Tím, že méně jíme, zlepšíme činnost mozku a snížíme riziko Alzheimerovy demence a dalších neurodegenerativních nemocí jako Parkinsonova nemoc. Autority jako prof. Mattson z Institute’s laboratory of NeuroSciences ukazují, že pozitivní vliv omezeného kalorického příjmu na mozek je způsoben nejen kalorickou restrikcí, ale též snížením zánětu, stimulací kmenových buněk v mozku a posílením imunity. Dočasné omezení kalorií klade na mozek mírný stres jako cvičení a zvyšuje odolnost na stres a adaptaci na stresové situace a zvyšuje efektivní využití energie. Půst šestnácti až osmnácti hodinový zvyšuje BDNF o 100% a šestatřiceti hodinový a delší půst o 400%. BDNF je mozkový neutrofní hormon. Aktuálně se připravují studie zabývající se vlivem půstů na mozek a snížení rizika Alzheimera a Parkinsonovy nemoci.
Autofagie
Jídlo, zejména sacharidy, ale i nadbytek proteinů, podporuje anabolické procesy, ukládání živin a tvorbu nových buněk a tkání. Tyto procesy podněcuje zejména inzulin. Půst delší jak dvanáct hodin již podporuje katabolické procesy odstraňující odpadní látky a dysfunkční buňky. Půst podporuje autofagii v mozku. Autofagie (jednoduše zpomalení stárnutí) je lysozomální katabolický proces, za jehož objevení byla získána Nobelova cena v roce 2016. Autofagii blokuje nedostatek okysličení, nedostatek živin, poškození genomu aoxidativní stres.
Připravil: David Frej